Křížem krážem k transverzální dráze
Připravujeme pokračování putování Okolo Plzeňského kraje.Tentokrát se vydáme napříč krajem.
Českomoravská transverzální dráha (Die Böhmisch-Mährische Transversalbahn) vznikla na konci 19. století spojením drah lokálního charakteru mezi Čechy a Moravou. Spojovala Domažlice, Klatovy, Strakonice, Písek, Tábor, Pelhřimov, Horní Cerekev, Jihlavu, Okříšky, Brno a dále Kyjov, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod, Bylnici, Vlárský průsmyk a Nemšovou do Trenčianskej Teplej v Uhersku. Cílem bylo propojit již existující státní dráhy se severojižním směrem na Vídeň a to Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a Povážskou dráhu v Uhrách.
Stavbě Českomoravské transverzální dráhy (BMTB) předcházela dlouhá léta plánování. V letech 1869-1871 proběhlo vyměřování v terénu, stavba však povolena nebyla. V čele výboru pro stavbu dráhy, který nakonec dovedl projekt k realizaci, stál od roku 1879 Otto Ferdinand Chotek (1816-1889). Samostatný zákon o stavbě trati byl vydán v listopadu 1883. Trať byla nakonec postavena sice s trasou celostátní železnice, ale s parametry lokálky, kterou financoval stát. Stavbu v úseku Domažlice – Janovice 1886-1888 provedla podnikatelství Alois Epstein a Heřman Hock v Praze (Janovice – Brnířov), a Jan Kruliš na Vinohradech (Brnířov – Domažlice).
V roce 1885 začala samotná výstavba jednoho z šesti úseků dráhy a to úseku Domažlice – Horažďovice-Babin. Během dvou let bylo třeba vybudovat 31,7 km tratě Domažlice – Janovice nad Úhlavou a dále Klatovy – Horažďovice Babin v délce 57,8 km. Trať Janovice nad Úhlavou – Klatovy byla již postavena jako součást trati Železná Ruda – Plzeň už v roce 1872. Zahájení provozu z Klatov do Horažďovic-Babin bylo plánováno na 1. října 1888. Do té doby musely být také postaveny všechny pozemní stavby, staniční budovy, mosty, strážní domky, výtopny, vodárny, sklady a podobná zařízení. Značně rozšířeny byly stanice v Domažlicích, Horažďovicích-Babin a také v Klatovech, kde byla vybudována velká výtopna. V Domažlicích a Horažďovicích byly postaveny točny a vybudovány vodárny pro napájení lokomotiv. Práce probíhaly ve velmi rychlém tempu. Záznamy uvádějí, že například v dubnu 1887 pracovalo na trati celkem 3 250 lidí. V únoru 1888 byly v Domažlicích zahájeny stavby nové přijímací budovy, budovy sekce (traťové distance), výtopny pro tři lokomotivy, točny a vodárny. Všechny je realizoval domažlický rodák, stavitel František Pek. Dokončení staveb se stihlo podle plánu.
Ze staveb a památek spojených s touto železnicí jmenujeme například jedinečné nádražní budovy z režného zdiva, železniční viadukty u Dobříkova a Smolova, kříž z kolejnic na kopci Pohoří u Pocinovic nebo památník obětem transportu smrti v Běšinech. Zajímavostí také je, že na této trati byly jedny z posledních mechanických návěstidel v Česku. To úplně poslední na jihozápadní dráze bylo odstraněno při rekonstrukci z tehdy ještě nádraží Dobříkov v roce 2019. Dobu stavby dráhy připomíná také několik lomů na kámen podél trati, které byly otevřeny právě kvůli její výstavbě.
3. května 1923 po návštěvě Chodska projel po této trati z Domažlic do Klatov prezident Tomáš Garigue Masaryk. 1925-1927 zde jezdily přímé vlaky Domažlice – Brno, na přelomu tohoto století pak odklonem při výluce na trati Plzeň – Domažlice mezinárodní expresy Praha – Mnichov. Ke stému výročí trati bylo vypraveno několik parních vlaků a vydána kniha 100 let Českomoravské transverzálky kolektivem autorů Ladislav Frančík, Karel Jiroušek, Stanislav Kitzberger, Jan Korec st., Václav Kožnar, Milan Pokorný st., Milan Pokorný ml., Václav Roub. Historii tratě a příběhy na ní poutavým způsobem popsal v časopise Vítaný host také bývalý výpravčí ze stanice Pocinovice Václav Mráz, který této dráze služebně věnoval 43 let svého života.
Bohužel ani této trati se nevyhnuli negativní události. Na konci dubna projížděl po trati vlak transportu smrti s vězni z koncentračních táborů a proběhlo několik náletů spojeneckých letadel na vlaky na traťi a nádraží např. Klatovy, Malonice, Žichovice nebo Velké Hydčice. Obě akce zanechali za sebou spoustu obětí. Z nedávné doby pak můžeme zmínit srážku na nádraží ve Kdyni, kde se na výhybce srazil motorový osobní vlak s protijedoucím služebním vlakem, při této nehodě se zranilo 19 osob.
Českomoravská transverzální dráha byla roku 1918 začleněna do sítě ČSD. Po rozdělení Československa na trati osobní přepravu dál zajišťoval státní dopravce České dráhy a to až do prosince 2023, kdy výkony převzal soukromý dopravce GW Train Regio, který zde provoz zajišťuje motorovými vozy Stadler RS1. Ty nahradily dlouhá léta věrně sloužící 810 a později i Regionovy.
Trať je zahrnuta do integrované dopravy Plzeňského kraje a pro tuto lokálku platí, že i cesta může být cíl. Dráha se vine krásnou kopcovitou krajinou Domažlicka a Klatovska s výhledy na vesnice a samoty, stáda pasoucích se krav a dalších zvířat, na jaře na stromy s různými odstíny zelené a bílých květů, na podzim pak s listím mnoha barev. Stojí za to vystoupit na některé stanici nebo zastávce, projít se tímto klidným krajem a odvézt si domů nové zážitky z krásného koutu Plzeňského kraje.