Křížem krážem k transverzální dráze
1. etapa Chotěšov – Přeštice (21,8 km, 273 vm, mapa)
ŽST Chotěšov neznačeno, dále po zelené TZT, neznačeno, zelená TZT, červená TZT výstup na Křížový vrch, zelená TZT Lažany, neznačeno Přestavlky, Soběkury, cyklotrasa 2185 Žerovice, cyklotrasa 2166 Přeštice.
Ze zajímavosti na trase: rozhledna Křížový vrch, kostel sv. Petra a Pavla Přestavlky, kaple Povýšení sv. Kříže Soběkury.
2. etapa Přeštice – Švihov (21 km, 355 vm, mapa)
ŽST Přeštice, žlutá TZT náměstí, neznačeno kostel Nanebevzetí Panny Marie, hrobka Josefa Hlávky na přeštickém hřbitově, zpět na žlutou TZT Příchovice, TZT Lužany, zelená TZT Dlouhá Louka, neznačeno Mstice, Vřeskovice, cyklotrasa 38 Lhovice, NS Švihov a okolí Tuhošť, žlutá TZT Švihov, dále po zelené a červené TZT ŽST Švihov
Ze zajímavostí na trase: kostel Nanebevzetí Panny Marie, hrobka Josefa Hlávky Přeštice, zámek Lužany, náves Mstice, Panský rybník Mezihoří, kaple Mezihoří
3. etapa Švihov - Osvračín (29,8 km, 483 vm, mapa)
ŽST Švihov, žlutá TZT vodní hrad Švihov, modrá TZT U Pekla, neznačeno výstup na Běleč, žlutá TZT U křížku, neznačeno boží muka u Chlumský, modra TZT Chlumská, Chudenice, parkoviště u zámku Lázeň, neznačeno Kvapilova jezírka, Chocomyšl, cyklotrasa 2042 Únějovice, neznačeno přes Holý vrch kaple Panny Marie Bolestné Kanice, žlutá TZT Květkovice, Mimov, ŽST Osvračín
Ze zajímavostí na trase: vodní hrad Švihov, zámek Chudenice, rozhledna Bolfánek, Kvapilova jezírka, tvrz Únějovice, kaple Panny Marie Bolestné Kanice.
4. etapa Švihov - Osvračín (23,5 km, 567 vm, mapa)
ŽST Osvračín, neznačeno sousoší Kalvárie Chotiměř, tvrz Lštění, Hradiště, modrá TZT Netřeb rozcestí, zelená TZT Úboč, Němčice, Koráb, žlutá TZT ŽST Dobříkov.
Ze zajímavostí na trase: kaple sv. Jana Nepomuckého Chotiměř, sousoší kalvárie Chotiměř, tvrz Lštění, pomník obětem 1. sv. války Hradiště, kaple sv. Petra u Hradiště, chráněné tisy na Netřebu, kostel sv. Mikuláše Úboč, Koráb, ŽST Dobříkov.
5. etapa Dobříkov - Pocinovice (12 km, 310 vm, mapa)
ŽST Dobříkov, žlutá TZT Dobříkov, cyklotrasa 2051A Smržovice, žlutá TZT, neznačeno Loučim, žlutá TZT Židovský hřbitov, zelená TZT Pocinovice
Ze zajímavostí na trase: kostel Narození Panny Marie Loučim, křížová cesta Dobrá Voda.
6. etapa Dobříkov - Pocinovice (18,9 km, 346 vm, mapa)
ŽST Pocinovice, zelená TZT od kostela svaté Anny v Pocinovicích po neznačené cestě na vrch Pohoří, dále žlutá TZT rozhledna Svatá Markéta, neznačeno, návrat na žlutou TZT Dlažov, modrá TZT Klatovy Hůrka a do cíle ŽST Klatovy.
Ze zajímavostí na trase: kříž na kopci Pohoří, rozhledna Svaté Markéty, rozhledna Klatovská Hůrka.
Příští etapu a fotogalerii najdete v odkazech na hlavní stránce: Okolo Plzeňského kraje
Českomoravská transverzální dráha (Die Böhmisch-Mährische Transversalbahn) vznikla na konci 19. století spojením drah lokálního charakteru mezi Čechy a Moravou. Spojovala Domažlice, Klatovy, Strakonice, Písek, Tábor, Pelhřimov, Horní Cerekev, Jihlavu, Okříšky, Brno a dále Kyjov, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod, Bylnici, Vlárský průsmyk a Nemšovou do Trenčianskej Teplej v Uhersku. Cílem bylo propojit již existující státní dráhy se severojižním směrem na Vídeň a to Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a Povážskou dráhu v Uhrách.
Stavbě Českomoravské transverzální dráhy (BMTB) předcházela dlouhá léta plánování. V letech 1869-1871 proběhlo vyměřování v terénu, stavba však povolena nebyla. V čele výboru pro stavbu dráhy, který nakonec dovedl projekt k realizaci, stál od roku 1879 Otto Ferdinand Chotek (1816-1889). Samostatný zákon o stavbě trati byl vydán v listopadu 1883. Trať byla nakonec postavena sice s trasou celostátní železnice, ale s parametry lokálky, kterou financoval stát. Stavbu v úseku Domažlice – Janovice 1886-1888 provedla podnikatelství Alois Epstein a Heřman Hock v Praze (Janovice – Brnířov), a Jan Kruliš na Vinohradech (Brnířov – Domažlice).
V roce 1885 začala samotná výstavba jednoho z šesti úseků dráhy a to úseku Domažlice – Horažďovice-Babin. Během dvou let bylo třeba vybudovat 31,7 km tratě Domažlice – Janovice nad Úhlavou a dále Klatovy – Horažďovice Babin v délce 57,8 km. Trať Janovice nad Úhlavou – Klatovy byla již postavena jako součást trati Železná Ruda – Plzeň už v roce 1872. Zahájení provozu z Klatov do Horažďovic-Babin bylo plánováno na 1. října 1888. Do té doby musely být také postaveny všechny pozemní stavby, staniční budovy, mosty, strážní domky, výtopny, vodárny, sklady a podobná zařízení. Značně rozšířeny byly stanice v Domažlicích, Horažďovicích-Babin a také v Klatovech, kde byla vybudována velká výtopna. V Domažlicích a Horažďovicích byly postaveny točny a vybudovány vodárny pro napájení lokomotiv. Práce probíhaly ve velmi rychlém tempu. Záznamy uvádějí, že například v dubnu 1887 pracovalo na trati celkem 3 250 lidí. V únoru 1888 byly v Domažlicích zahájeny stavby nové přijímací budovy, budovy sekce (traťové distance), výtopny pro tři lokomotivy, točny a vodárny. Všechny je realizoval domažlický rodák, stavitel František Pek. Dokončení staveb se stihlo podle plánu.
Ze staveb a památek spojených s touto železnicí jmenujeme například jedinečné nádražní budovy z režného zdiva, železniční viadukty u Dobříkova a Smolova, kříž z kolejnic na kopci Pohoří u Pocinovic nebo památník obětem transportu smrti v Běšinech. Zajímavostí také je, že na této trati byly jedny z posledních mechanických návěstidel v Česku. To úplně poslední na jihozápadní dráze bylo odstraněno při rekonstrukci z tehdy ještě nádraží Dobříkov v roce 2019. Dobu stavby dráhy připomíná také několik lomů na kámen podél trati, které byly otevřeny právě kvůli její výstavbě.
3. května 1923 po návštěvě Chodska projel po této trati z Domažlic do Klatov prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 1925-1927 zde jezdily přímé vlaky Domažlice – Brno, na přelomu tohoto století pak odklonem při výluce na trati Plzeň – Domažlice mezinárodní expresy Praha – Mnichov. Ke stému výročí trati bylo vypraveno několik parních vlaků a vydána kniha 100 let Českomoravské transverzálky kolektivem autorů Ladislav Frančík, Karel Jiroušek, Stanislav Kitzberger, Jan Korec st., Václav Kožnar, Milan Pokorný st., Milan Pokorný ml., Václav Roub. Historii tratě a příběhy na ní poutavým způsobem popsal v časopise Vítaný host také bývalý výpravčí ze stanice Pocinovice Václav Mráz, který této dráze služebně věnoval 43 let svého života.
Bohužel ani této trati se nevyhnuli negativní události. Na konci dubna projížděl po trati vlak transportu smrti s vězni z koncentračních táborů a proběhlo několik náletů spojeneckých letadel na vlaky na traťi a nádraží např. Klatovy, Malonice, Žichovice nebo Velké Hydčice. Obě akce zanechali za sebou spoustu obětí. Z nedávné doby pak můžeme zmínit srážku na nádraží ve Kdyni, kde se na výhybce srazil motorový osobní vlak s protijedoucím služebním vlakem, při této nehodě se zranilo 19 osob.
Českomoravská transverzální dráha byla roku 1918 začleněna do sítě ČSD. Po rozdělení Československa na trati osobní přepravu dál zajišťoval státní dopravce České dráhy a to až do prosince 2023, kdy výkony převzal soukromý dopravce GW Train Regio, který zde provoz zajišťuje motorovými vozy Stadler RS1. Ty nahradily dlouhá léta věrně sloužící 810 a později i Regionovy.
Trať je zahrnuta do integrované dopravy Plzeňského kraje a pro tuto lokálku platí, že i cesta může být cíl. Dráha se vine krásnou kopcovitou krajinou Domažlicka a Klatovska s výhledy na vesnice a samoty, stáda pasoucích se krav a dalších zvířat, na jaře na stromy s různými odstíny zelené a bílých květů, na podzim pak s listím mnoha barev. Stojí za to vystoupit na některé stanici nebo zastávce, projít se tímto klidným krajem a odvézt si domů nové zážitky z krásného koutu Plzeňského kraje.
