Příští etapa
Přibližně v půlce následující etapy dojdeme do Chudenic. Tento městys nabízí několik zajímavých památek a bohatou historii. Ta je především spjata se šlechtickým rodem Černínů, kterým obec nepřetržitě patřila od první poloviny 13. století do roku 1945. Posledním majitelem chudenického panství byl Evžen III. Černín z Chudenic (pocházející z rodové větvě vrchlabské, nebo také jinak Morzinské), kterému bylo toto panství zabaveno roku 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ovšem nikoli jako kolaborantovi, ale kvůli jeho německému státnímu občanství. O původu Czerninů se dochovala pověst, kdy jedné noci vtrhlo do chudenické tvrze bavorské vojsko a všechny obyvatele tvrze vyvraždilo. Jen chůva se stihla ukrýt před zraky nepřátel v tajném výklenku krbového komína s malým miminkem v náručí, s dědicem pána tvrze. Když vojsko odtáhlo, začal se shromažďovat lid okolo tvrze, pak teprve chůva vyšla z tohoto úkrytu a ukázala shromážděnému lidu od sazí černé miminko. Na to jeden z lidu zvolal - "Aj chuděnec a jak jest černý. Bůh nám tebe opatruj, abys opět byl naším pánem." Když se o této události dozvěděl vévoda Břetislav, nazval malé miminko černé od sazí černým, tedy Czerninem a statky jeho rodičů pojmenoval Chuděnicemi.
Starý czerninský zámekje jednou z dominant Chudenic a nejstarším rodovým sídlem významného českého rodu Czernínů z Chudenic. Zámek byl přestavěn z původní gotické trvze v 16. století renesančně a v 18. století barokně. Na zámku se nachází stála expozice historie rodu Czerninů. Je zde k vidění i nábytek a prvotisky knih dochovaných po Josefu Dobrovském, který v Chudenicích rád pobýval, celkem jedenáct let jako přítel Eugena I. hraběte Czernina a také jako vychovatel jeho dětí. Dále je zde rodná síň Jaroslava Kvapila, autora libreta k Dvořákově opeře Rusalka a take expozice světonámého entomologa, také chudenického rodáka prof. Jana Roubala, expozice řemesel, archeologie a další. Druhým zámkem v Chudenicích je malý empírový zámek Lázeň sv. Wolfganga postavený na konci 18. století Janem Rudolfem Černínem poblíž léčivého pramene na svahu vrchu Žďár. Kromě lázeňského zařízení zde bylo i několik hostinských pokojů. Ve dvacátých letech 19. století byla rozšířena zahrada a také založen anglický krajinářský park. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů.
Vedle starého zámku stojí bývalý Czernínský pivovar. Ten byl již ve své době před zrušením technickou raritou. Jako poslední pivovar v tehdejším Československu používal k vaření piva otevřené kádě, ve kterých se vařící pivo ručně míchalo. Z dalších staveb a památek stojí za zmínku Mariánský dům, který nechal postavit Jaromír hrabě Czernin se svojí druhou manželkou, hraběnkou Paarovou, jako dům klidného stáří pro své vysloužilé zaměstnance, bývalá sokolovna, pomník padlým ve světových válkách nebo netradiční památník Zrušení roboty. Na kopci za Chudenicema je rozhledna Bolfánek přestavěná z bývalého kostela.
Pro národní obroditele představovalo Chudenicko bránu Šumavy a Chodska. A tak kromě Dobrovského, Palackého, Čelakovského, navštěvovala Chudenice, v době svého pobytu na Domažlicku, také spisovatelka Božena Němcová. Častými hosty bývali v první polovině minulého století, např. písničkář Karel Hašler a rodáci hudební skladatel Josef Rejcha, věhlasný ženský lékař profesor Václav Rubeška, přírodovědec Jan Roubal, pedagog Karel Slavoj Amerling a další, pro které představovalo Chudenicko bránu Šumavy a Chodska. I dnes patří Chudenice mezi turistické cíle a vyplatí se chvíli zde zdržet a doplnit třeba energii na zbytek cesty v místní restauraci a minipivovaru Stará škola.
